pátek 1. března 2013

Máte v žilách krev? Darujte ji!

Každý člověk se může ocitnout v situaci, kdy bude jeho život záviset na pomoci druhých.


Už je to nějaký ten pátek, kdy jsem byla poprvé darovat krev. Už asi od 15ti let jsem se těšila,až mi bude 18 a budu se moci jít nechat poprvé vysát. Takže chvíli po mých 18tých narozeninách jsem šla u nás, na transfúzní stanici nechat se zaregistrovat. Dala jsem si to tak trochu k narozeninám. Byla jsem tedy upozorněna, že je mi teprve 18 a že jsem na to ještě mladá, že bych si měla mezi odběry dávat větší rozestup než 4 měsíce(který je pro ženy povinný, muži mohou každé 3 měsíce).
A jak vůbec probíha první odběr?
Je to uplně jednoduché, jako když jdete k obvoďačce na preventivku. Načůráte do kelímku, vezmou vám ampulku krve, vyplníte dotazník, doktorka ho pak s vámi projede, změří vám tlak a jdete na léhátko, kde vás napíchnou, vysají vám 470 ml, dají odznáček, chvíli si tam posedíte, nasvačíte se(všude mají občerstvení), udělají vám kafčo,dají stravenku za 75 Kč a jdete domů:-) Je to uplně jednoduché. Samotný odběr trvá od 5ti do 20ti minut.
Jediné, co na odběru bolí je napíchnutí žíly, ale myslím si, že to není nic, co by se nedalo vydržet.
Po tomto prvním odběru Vám domů přijde za pár dní kartička dárce na které budete mít napsáno, jakou máte krevní skupinu a že jste vhodný dárce, jak to funguje, pokud zjistí, že neh´jste vhodný netuším,ale určitě Vám to dají vědět:-)

Ostatní odběry probíhají podobně, samozřejmě každá transfúzní stanice to má jinak. Tento týden jsme byla v Hradci darovat a tam Vám, když nejste prvodárce neberou ampulku,ale už vás jen píchnou do prstu a vezmou vám jen kapičku krve a pak jdete na velký odběr. Na každé transfúzce jsou velice milé sestřičky a vše Vám klidně několikrát vysvětlí.


Den před odběrem krve

dietnější strava,dostatek tekutin, nepijte alkohol, k odběru nechoďte nalačno- snídejte dietně.

Po odběru krve

fyzické šetření, dostatek tekutin(když budete hodně pít, nebudete se cítit tolik unaveně), sterilně kryjte vpichy 12 hod po odběru.

Dočasné vyřazení z dárcovství

tetování,piercing, operace, úrazy,endoskopie, pobyt v tropech  -              6 měsíců
přisáté klíště, pobyt v USA, chřipky, angíny, antibiotika, očkování -        1 měsíc

Počet odběrů

u žen 1 x za 4 měsíce - mimo menstruaci
u mužů 1 x za 3 měsíce

Věk - 18-65 let


Jinak máte nárok na proplacení jízdného MHD, stačí přinést jízdenku atp. a oni Vám to proplatí.
Já jsem zastáncem toho, že pokud jdu na dobrovolné DÁRCOVSTVÍ krve, tak nežádám žádnou náhradu.
Malé dárky, občerstvení a náhrada přímích cestovních nákladů jsou s dobrovolným bezplatným dárcovstvím slučitelné. -  definice Mezinárodní federace Červeného Kříže.


Doporučení - z vlastní zkušenosti doporučuji po odběru opravdu hodně pít, zabrání to tomu, že budete unavení a malátní... jednou jsem si šla lehnout a dvě hodiny nepila no a co se stalo... ano, šlehlo to se mnou na zem... hlavně tělo vodu potřebuje, aby mohlo obnovovat množství krve.


A jelikož jsem už velká holka, tak při posledním odběru, jsem se nechala zaregistrovat do dárcovství kostní dřeně. to Vám vezmou pouze 2 ampulky krve a pak klidně celý život čekáte, zda budete moci někomu zachránit život. Ač to zřejmě bolí, já si myslím, že to prostě stojí za to.
Samotný odběr se pak dělá 2 způsoby a Vy si můžete vybrat:
Uspí Vás a jehlou Vám z kyčle odsají kostní dřeň.
Do těla Vám vpíchnou nějakou látku, který vyvolá větší chřipku, při které se Vám do těla vyplaví potřebné látky, které oni odfiltrují.





Pokud nad dárcovstvím krve  někdo delší dobu uvažujete, ale jste trošku líní to jít uskutečnit, určitě neváhejte a jděte do toho, budete mít ze sebe lepší pocit.
Pokud jste nad tím neuvažovali, tak začněte a jděte do toho:-)



Mějte se krásně a hezký víkend

4 komentáře:

  1. taky jsem se strašně těšila, až budu moct dát krev, až mi bude 18. Pak mi bylo 18 v Anglii, vrátila jsem se a nějak jsem se tam nedostala (i tím, že to nebylo v mým městě). Teď mi už je přes 21 a furt jsem se nedostala. Je to hrozný :D asi jsem strašně líná. Ale minimálně z vděčnosti za to, kolik krve museli v nemocnicích dát dědovi, bych měla jít.

    A ta kostní dřeň teda zní děsivě, jak to píšeš. brrr. Ale snad to bude ok :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem registrovaná jako dárce i v Anglii:-D jsem asi blázen,nebo nevim:-D chodějí mi pozvánky ať přijdu darovat... Takže žít v zahraničí není takový problém:-)

      Vymazat
  2. Strašně ráda bych šla darovat krev,bohužel ještě nemůžu..A kostní dřeň bych ráda darovala také,přeci jenom nám to zabere pár hodin a pár dní bolesti a někomu to zachrání život,to za to stojí.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, mě od toho spousta lidí odrazuje ještě teď, že mě to bude bolet atp. Ale co, prostě chci nějakým způsobem pomáhat a myslím si, že když se pro to někdo rozhodne,tak proč mu to rozmlouvat:-) Je spousta lidí, co nenajdou vhodné dárce a co když vhodní můžeme být zrovna my?

      Vymazat